LABYRINT SRDCE A MOZKU

Změna..

9. srpna 2011 v 21:28 | slečna L.
Cítím potřebu změny. Snad proto se právě pachtím s profilem na blogspotu. Neopouštím Vás, jen se chystám přesídlit ke konkurenci. Snad na mě nezanevřete a nadále mě budete těšit svými komentáři. :)

O stěhování dám vědět, až bude ještě aktuálnější! :)

s láskou, L.

Čtení pomáhá

22. července 2011 v 9:58 | slečna L.
Ráda bych se s Vámi podělila o výborný projekt, kterého se můžete zúčastnit. Pomůžete tak spoustě handicapovaným lidem. Jen musíte číst a především číst knihy, které jsou tu na seznamu. Poté vyplníte ani ne za 5 minut testík, který se týká knihy. Některé otázky jsou zapeklité a i já jsem dva testy zatím nezvládla.

Ale co je hlavní zpráva (a pozitivní): jeden test jsem vyplnila správně (má oblíbená kniha Obraz Doriana Graye) a získala tak kredit 50 Kč, které mohu poslat dle vlastního uvážení některému handicapovanému. Byl to pro mě těžký úkol, avšak už mám vybráno. Svých 50 Kč věnuji na pomůcky pro děti s autismem. Chci pomoci více lidem naráz, což se mi pomocí této možnosti podaří. Sice je to jen 50 korun, ale kdyby každý člověk těchto 50 korun dal (vlastně nedal, pouze je "vyhrál"), bylo by na světě hned lépe i našim spoluobyvatelům, kteří se narodili s určitými dispozicemi.

Proto Vás prosím, abyste se na tuto stránku jen podívali a zvážili, zda nemůžete přispět také svými několika minutami vyplňování a ještě se při tom vzdělat. Proto klikněte na: ctenipomaha.cz

Shrnutí dnů předchozích i budoucích..

19. července 2011 v 20:05 | slečna L.
po dlouhé době se Vám ozývám jen s krátkým sledem zpráviček z mého nabušeného života. chystám mnoho článků, snad i fotografie a změny tady na blogu, ale zatím není čas. snad ve školním roce, i když to už budu třeťanda..

  • chodím na brigádu do lesních školek, kde vytrhávám a pleju plevel a hledám stromečky v záhonech. je to jako v džungli, tráva vysoká přes metr a stromečky maximálně 5 cm veliké. platí mi ale vcelku obstojně a peníze potřebuji, protože chci jet na pozdim do Paříže. odpočítávám hodiny, minuty a dny do konce brigády, ale myslím, že to zvládnu. navíc si moje rodinka usmyslela, že mi budou chodit pomáhat. taťka, babička, jen J. nemůžu umluvit, je to lenoch! :D

  • 30. července bychom měli s milovaným odjet na Mácháč, kam se nesmírně těším. chatička, jen my dva budu vařit, koupání, filmy. :) potom bychom měli jet ještě do Krkonoš na pár dní a asi k babičce pod stan na zahradu. užíváme si, láska kvete! ♥

  • z brigády jsem tak unavená, že nejsem schopna se potom hnout. většinou jezdím k babičce na rybíz a na hrášek - na zobačku a potom se jen válím u J. nebo doma s dobrou knížkou (i když momentálně čtení taky zanedbávám, doma mi leží Saturnin a Smrt krásných srnců.. spíše koukám do módních časopisů, přiznejme si to.), popíjím Frisco (brusinkové), čaj či kávu a pojídám saláty, které dělá taťka nebo koláče, co peče mamka.

  • v sobotu jsem byla pařit po delší době na naší největší akci léta. užila jsem si to maximálně, botky protancovala, skončila na pár fotkách, ztratila náramek a pila i s růžovým náramkem, který nosí lidi do 18 let. :D mimochodem, DJ Michal Burian je vážně super! :)
  • 9. 7. slavil J. své 21. narozeniny. jeli jsme na Sychrov, kde jsem udělala mini piknik s domácími cookies, muffiny, obloženými houskami a dalšími drobnůstkami. dala jsem mu lampion štěstí (který jsme ještě stále nepustili, protžoe nás děsí nvádo k použítí!:D), voňavku Bruno Bannani, home-made fotoalbum na fotky z léta a od našich dostal čokoládu. od svých rodičů dostal in-liny, na kterých se právě od počátku léta učíme. já méně úspěšneji, J. se tolik nebojí. :D po návštěvě Sychrova jsme jeli k J na chalupu, kde jsme byli do neděle a právě v neděli si udělali 30ti kilometrový výlet po okolí, po němž a během nějž jsem byla zničená a den nato jsem musela na brigádu.

  • nevím, ale všechno se teď daří ..až na tu blbou brigádu, vstávat něco mezi 4:45 a 6:00 o prázdninách mi nedělá dobře! jinak všechno klape, všichni mě mají rádi a svět je krásnej! :) víte, když si umíte naplánovat a využít každičkou hodinku nebo minutku a nenudit se, je to hned lepší. nechápu "fejsbukový" děti, který neumí vyjít ven nebo si něco přečist nebo cokoliv, jen psát statusy právě na FB "nudím se.." apod. vždyť před pár týdny psali:"už chci prázdniny.." a teď je ani neumí využít a užít si je!

mějte se krásně, skládejte básně a nebo cokoliv jiného! :) Vaše L.

Přetržená nit

2. července 2011 v 18:53 | slečna L.
V úterý skončil život dalšímu milovanému člověku. Prohraný měsíční boj s nemocničním lůžkem a nemocí. Ani nevím, co víc říci. Nerada opakuji 150x stále tu stejnou věc, kerá mě pak doma rozpláče. Je mi po něm moc smutno, ale stále si říkám, že takhle to mělo být a je to lepší, než kdyby se i nadále trápil. Vždyť 76 let je pěkný věk."Kdo v srdci žije, neumírá." - tak to stálo i na parte.

Ještě že mám svého milovaného, bez něj bych byla na dně. A bez své rodiny, hlavně táty, který mi neksutečně pomohl tím, že mi říkal, ať nebulím, že jinak bude taky a celkově mi pomáhal. Přitom on ztratil ještě bližší osobu než já. Moc ho obdivuju!

Snad jen: "Dědo, vzpomínky zůstanou!" ♥

Shrnuto do pár vět..

7. června 2011 v 20:17 | slečna L.



  • Takové to zvláštní předprázdninové rozpoložení plné očekávání. Očekávání a těšení se na ty nejkrásnější prázdniny. Mají takové být. Hlavně s mým milovaným.
  • Dotahování známek nejhůře na dvojky - ano, jsem šíleně perfekcionistické a ambiciózní dítě. Zatím se mi daří, tak mi držte pěsti, ať se ještě nezhorším.
  • Předprázdninové, ale skoro prázdninové válení se u přehrady, užívání si slunečních paprsků, které prostupují mojí kůží a stěžování si na příliš velké teplo (v zimě, si zase budu stěžovat na velkou zimu).

na poloviční cestě za optimismem

15. dubna 2011 v 17:32 | slečna L.
ač mě přepadají pochmurné nálady, snažím se jim nepodlehnout. snažím se naučit tomu životnímu optimismu, který obdivuji na spoustě lidech (třeba na mé milé blogové Dreamy). a věřím, že jednou už budu naprosto vyrovnaným člověkem, který se nesesype z žádné prkotinky a vše se bude snažit řešit s úsměvem na tváři. již teď si dám místo slz bylinkový čaj, místo trápení si pouštím své oblíbené písničky nebo se schovávám pod peřinu s knihou.
jen kvůli svým snům má cenu se nevzdávat, netrápit se a zaměřit se budoucnost. odjakživa jsem byla sebevědomá, ambiciózní a šla si za svým přes mrtvoly. tak to vidím i do budoucna. především ve volbě života kariérního, milostného a rodinného, které chci mít dokonalé (těžký úděl perfektionistky). a v dokonalém životě na cestě za ním není místo pro pesimistické nálady a zamračený obličej. každý pád by nás měl totiž nakopnout a povzbudit k dalším činům. (a s některými věcmi nebo lidmi stejně nehneme,a ni kdybychom se moc snažili. je lepší to nechat tak, jak to je.)


a na závěr jedna má oblíbená

Prší mi na duši..

9. dubna 2011 v 11:40 | slečna L.
..ale naštěstí mi každý pátek přijede můj "deštník".

počasí se zkazilo, fučí tu zlý vítr, zima jak na Sibiři a krásné počasí nenávratně pryč. se slunečními paprsky nejspíš odcestoval i kus mé skvělé nálady a zdá se, že pošmourno je nejenom na obloze. stejně tak, jako nevím, proč je venku zataženo, nevím, proč se stahují mraky nad mou duší, nad mým srdcem. jen je mi smutno. můj milý je tak moc milý, že to snad ani není možné, ale stále mi něco chybí. a nevím co. ani nevím kde.

a nesnáším tuhle náladu nicnevědění.

Všechno se Vám omrzí ( i nejlepší babiččina svíčková)

22. února 2011 v 16:54 | Slečna L.

Nevážím si ničeho. Štěstí, lásky, skvělých lidí kolem sebe.


     Občas mě přepadne nápad, že bych všechno zahodila a byla zase tou "free holkou v tričku s MickeyMousem". Nesnáším stereotyp. Může být sebekrásnější, ale přestane mě bavit a já hledám nějaké povyražení.

Nepoučitelná..

10. ledna 2011 v 21:00 | Slečna L.
"Chybami se člověk učí."

Ale kdeže. Tedy alespoň já jsem nepoučitelná. Ve spoustě věcí a především v uvědomění si, že ne každého kolem sebe dokážete změnit. A pak Vás opakovaně, několikrát za sebou bodne do srdce tatáž jeho špatná vlastnost.

no problems

Christmas time

29. prosince 2010 v 21:04 | slečna L.
christmas

Tak jsme prožili další svátky.. nebo přežili?


Pro někoho byly jistě krásné, klidné a ničím nerušené. Plné pohádek, cukroví a dárků..

Jiný je měl stresové, plné starostí a zlomových událostí..
 
 

Reklama