Říjen 2009

Ta špatná..

25. října 2009 v 15:27 | Slečna PÉ |  LABYRINT SRDCE A MOZKU
A oni mi budou říkat, jak žít..
Oni, kteří svoje problémy utápí v alkoholu, vydechují s obláčkem kouře z cigaret a schovávají ho do injekčních stříkaček..



Čekajíc..

8. října 2009 v 17:24 | Slečna PÉ |  LABYRINT SRDCE A MOZKU


Všechno je jinak.. jinak než chtěla.. jako vždycky..

Skončila v zapadlý putice s půllitrem piva v jedné ruce a s cigaretou v druhé.
Na nohách lodičky, co jí paty sedřely do krve a jedné se zlomil podpatek.
V bílých šatech, na kterých byly šedé šmouhy.
S mokrým kapesníkem na stole.

Byli tu.. On a ona. Každý den zkouření a opilí..Věděli, že jim to (ne)pomůže.. A stejně tu seděli..
Jen tak, vedle sebe. Věděli, že jsou tu jeden pro druhého. Že se zase budou toulat po noci městem a pak přespí na lavičce v parku. Že jim bude druhé ráno špatně a bude se jim točit hlava.. A že se vrátí spolu a dají si pivo.. A budou utíkat bez placení ruku v ruce..

Jenže pak se ona probere v putice na kraji města, sedí na té nejpohodlnější lavici a hlavu má složenou na stole, který voní cigaretovým kouřem, trávou a pivem. Jen rukou hledá tu jeho. Jenže nikde není. Zvedne hlavu a zjístí, že je sama v celé místnosti. Běhá po hospodě, vyběhne ven, ale on nikde není. Je sama všude. Hledá ho, bloudí ve svých šatech, s korunkou ve vlasech a slzami na tváři po celém světě.

Stejně jí nakonec nezbyde nic jiného než sednout si na koleje vedoucí kolem makového pole, spolknout slaná slova a čekat.. S nadějí, že zase příjde. Že se vrátí jako tenkrát..