Rozdávejme mír a lásku..

15. července 2009 v 16:18 | Slečna PÉ |  KRABICE POD POSTELÍ
Všechny lahvičky se slzami vyleju.
Všechny mokré kapesníky pověsím na šňůru a připevním duhovými kolíčky.
Všechny proplakané noci schovám do krabice vzpomínek pod postel.


Aspoň na chvíli se přidám k partě hippiesáků, kteří se celé dny válí v loukách za naším domem.
Všechny slané kapky, které by v ty dny měly téct z mých tmavých očí, nahradím povídáním dlouho do noci.
Moje problémy vyfouknu i s obláčkem dýmu z višňové vodnice.
A jejich dotyky, objetí a polibky si nechám vrýt hluboko pod kůži.
Všechen ten smích a pozitivismus vypiju společně s bílým čajem.


Každý bude milovat každého a večer budeme mlčky pozorovat hvězdy, jako včera.
Pak budeme další dlouhé minuty sedět před panelákem na schodech a smát se manželským hádkám, které k nám dolehnou skrz otevřená okna.
Trochu smutní se rozejdeme do svých domovů, ale zároveň natěšení na další večery, kdy budeme plánovat naši záchranu světa a založíme naše mírové hnutí.

A bude to buď a nebo parádní..
Vzpomínky pak budou vonět létem, sluncem a spoustou krásnejch okamžiků..


*btw, minulý článek byl věnován mým rodičům, čekala jsem, že to pochopíte jinak:)*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Henki | Web | 15. července 2009 v 16:34 | Reagovat

Jestli nebe existuje, vypadá takto.

2 Levandulová | Web | 15. července 2009 v 19:05 | Reagovat

ano..proto ten obrázek ukazující ,,mámu a tátu" já to pochopila. Napsala jsem jednou takový článek Nenávidím a miluji. Popsala jsem v něm veškeré své spolužáky, bezejména, a s  tim že jsem promlouvala tako na Tebe. Např. Tys se mi vpila do paměti navěky věků. Je užasný takhle psát, je to jako bys to na ně křičela nebo jim to šeptala, potajmu. Holka, zdá se mi že rychle rosteš...jsou to čím dál hlubší a vyzrálejší články.

3 GIGGLE | Web | 15. července 2009 v 19:11 | Reagovat

mluvíš.....mluvíš mi z duše až mě to vyděsilo.První slova.Přesne tohle jsme napsala se slzami v očích o panu M..Pak byl pro mě mrtvý.Vlastně pořad je.Jenže je pod postelí ta krabice.Lahvička se slzama ktery on nikdy neviděl.

Vodnice.Hmmmmm.
Připomína mi to jeho.
No!No!

Jinak.Hipie.Proste život styl.Prostě všechno.Proste tím co chci byta le enjak to nedokažu.Chci ale poroste je tu zed do ktery narazim.

4 GIGGLE | Web | 15. července 2009 v 19:12 | Reagovat

ano proti klady.Ona je jih a já sever.Ona je mila a usmevava.Ja jsem sakrkasticka a chladná.

5 Me too | Web | 16. července 2009 v 18:37 | Reagovat

Co dodat...Peace 4Ever...léto je krásný a člověk má chuť lítat a bejt volnej..ale to ti tenhle svět většinou nemůže umožnit...xP

6 Eliška | E-mail | Web | 16. července 2009 v 20:23 | Reagovat

Krásný článek, a myslím, že vím, co na tom tolik miluješ... :-)

7 Befond | Web | 16. července 2009 v 21:42 | Reagovat

^^ svoboda ...

8 Estelle De Toffi | Web | 17. července 2009 v 9:14 | Reagovat

Připadá mi, jako bys byla zamčená v nějaké chmurné místnosti, ale pak přišlo štestí, ty jsi našla klíč od dveří té místnosti a byla jsi zase volná...

Zní to kouzelně.

9 MaRa | Web | 19. července 2009 v 13:54 | Reagovat

Moc pěkný článek. Přesně mi to sedí a pasuje to i ke mě.. Teda jako ta představa se mi líbí..

10 mona | Web | 27. července 2009 v 23:17 | Reagovat

To je neuvěřitelný, jak mi to připomíná moji situaci. Tak málo slov a tolik pravdy. Krásný.
Tleskám !

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama