7. díl

8. března 2009 v 11:40 | °°PeRfEcT!oN°°
Exkluzivně další díl povídky..x**
Lištička naběhla...x)Někteří z Vás možná registrovali ten hnusný článek, ale byl rychle smazán stejně jako dess vyměněn za jiný..x)

Auto zajíždělo do ulice, která jí byla povědomá.U jednoho domu přibrzdilo a taxikář vesele zvolal:"Tak dámy, konečná!Vystupovat!" Matka začala vytahovat peněženku, lae řidič jí zarazil."Paniko, Vy ještě peníze budete potřebovat.To je dobrý..Sbohem paniky!A nezapomeňte na kufry!"Nela i s matkou vystoupily a zavazadla vytáhla z kufru.

"A kam teď jako jdeme?Mě už to vážně nebaví!Vracím se zpátky, jestli mi to neřekneš!" Matka jako by ji neposlouchala, přistoupila k vrátkům vedoucím do zahrady u domu, který byl nele tak povědomý.Matka zmáčkla zvonek a z reproduktoru se ozvalo:"Už na Tebe čekám."
"Nejsem tu ale sama!"
"Nevadí, pojďte."odpověděl milý hlas a vrátka zabzučela.Obě zamířily ke dvěřím domu po krásné kamínkové cestičce."Mami,odpovíš mi konečně?!"
"Sama to brzy poznáš.Za chvíli."odpověděla neurčitě matka a pokusila se o úsměv.

"Vítm Tě."Ve dvěřích stála postarší žena, ohromně podobná matce. "B-b-babi?"Nele pomalu začínalo docházet kde a koho jsou."Vnučko moje!Neluško!Už od Tvých 2 let jsem Tě neviděla."odpověděla babička a všem třem-dokonce i matce stékaly po tvářích slzy dojetí.

Babička zavedla Nelu a její matku do 2. poschodí, kde jim ukázala 4 prázdné pokoje."Tady si to zařiďte.Nábytek je vystěhován dole ve sklepě.Zítra nebo dnes ho sem můžeme dle vašich představ nastěhovat zpět.Tyhle 4 pokoje jsou jen a jen Vaše.Já mám zařízené jen přízemí, to víte, problémy s klouby."babička se zasmála a potichu za sebou přivírala dveře se slovy:"Máte si určitě co říct, nebudu rušit."

"Mami?"Nela neměla slov.Celá událost jí vyrazila dech."Mami, vždyť babičku jsem viděla jednou.To bylo snad v mých 2 letech.Já..myslela jsem.."
"nelo, poslouchej mě, Tvůj otec neměl rád mou mámu, ale to neznamená, že jsem se s ní přestala stýkat.Každý týden v pátek jsem k ní po práci chodila.Okamžitě jsem věděla, že půjdeme sem.V práci moc kolektiv nemám."
Ještě aby ano, máš snad známé mezi mrtvolami?!pomyslela si s ironií Nela. "Ale proč jsi mi to neřekla?!Celé roky jsem se neviděla se svou babičkou.Víš jak mi bylo třeba v 1. třídě, když děti vyprávěly o svých dovolených, o tom, jak u babičky na zahradě stanovaly?A já jsem mohla odpovědět, že jsem se celé prázdniny honila se zatoulanými psy na sídličti?..Ne, Ty nevíš nic, protože ses celé dny hádala s otcem.Mě se nikdy nikdo na nic neptal.Nikoho nezajímá, ani doma, ani ve škole."

Matka se jen obrátila k velkému francouzskému oknu a dlouhou dobu beze slova hleděla ven..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vickki Vectory | Web | 8. března 2009 v 12:48 | Reagovat

Není zač..;)..a taky velmi děkuju za pochvalu mé básničky..oO..xD,

tenhle příběh se mi moc líbí..jakože pěkně napsané, po tolika letech se setkat se svojí babičkou...nemohla bych svojí babičku tak dlouho nevidět jako..oO..xD..to fact ne..

2 identite | Web | 8. března 2009 v 13:10 | Reagovat

Všechny babičky jsou moc hodné :)

3 CinK* | Web | 8. března 2009 v 13:31 | Reagovat

Jó je to užasný=*

4 Charlotta | Web | 8. března 2009 v 15:16 | Reagovat

Že by obrat k lepšímu?!..

Snad..

5 Ellizabeth | E-mail | Web | 8. března 2009 v 16:08 | Reagovat

Krásné!

6 Vickki Vectory | Web | 8. března 2009 v 16:22 | Reagovat

jJ..všimla jsem si...asi jsi přečtu všechny ty díly..prž tenhle se mi moc líbil,

Já..mám vlastně taky ráda vše kolem literatury...ale takhle hezky psát bych nedokázala..Oo..

7 Ellizabeth | E-mail | Web | 8. března 2009 v 16:30 | Reagovat

nemáš za co děkovat!!

8 Vickki Vectory | Web | 8. března 2009 v 16:33 | Reagovat

nN..já moc psát básničky neumím..oO..

9 Identite | Web | 8. března 2009 v 16:43 | Reagovat

Přátelé neodejdou, myslím ty pravé. Odejdou tehdy, když my je odstrčíme. A sami se jim odtáhneme. A později toho ze srdce litujeme, jenomže, to už bývá často pozdě..

10 Winnieh | Web | 8. března 2009 v 17:01 | Reagovat

Taky miluju dovolený u babičky...Neli je mi v tomto líto. Aspon, že ji poznala...

Jinak je to perfektní. Celý příběh! A ten desing...Líbí se mi stejně, jako ten zelený...

11 Vickki Vectory | Web | 8. března 2009 v 17:07 | Reagovat

Hele..až napíšeš další díl..dáš mi vědět?..ráda bych jsem si ho přečetla..díky předem..pP..Oo..xD

12 kaya | Web | 8. března 2009 v 17:59 | Reagovat

asi bych to měla číst od začítku, ale je to pěkná upoutávka..taky na něčem pracuju:)...ale nevím, jestli se to dá rovnat:Dpekné..:)

13 kaya | Web | 9. března 2009 v 15:31 | Reagovat

ááááh..prosím, nechval mě tak.xD jsem šíleně ráda, že se ti moje články líbí, ale cítím se hrozně hloupě, když mi napíše někdo tak strašně nádhernej a srdceryvnej komentář..:)..každý píše jinak, jedinečně. i ty píšeš nádherně..jen máme každý jinej vkus..:) ale šíleně moc díky...:')

14 Neluš | Web | 9. března 2009 v 16:20 | Reagovat

Já to,co píšeš .... bych mohla číst pořád ...

Nějakým způsobem mě tohle uklidňuje ....

To,co píšeš ... ty věty a všechno ... :(

15 TB | Web | 9. března 2009 v 16:33 | Reagovat

TA POVÍDKA JE MOC PĚKNÁ, TO PÍŠEŠ TY? TO JSI ŠIKULA, FAKT. TAKY OBČAS NĚCO PÍŠU, ALE ZATÍM NEMÁM ODVAHU TO DÁT NA BLOG. MĚJ SE DOBŘE, AHOJKY.

16 Es | Web | 24. listopadu 2009 v 15:44 | Reagovat

Te
ď jsem to celé přečetla:)
Šup šup, pokračuj:)
Úžasné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama