1. díl- "Bez názvu"

8. února 2009 v 12:31 | °°PeRfEcT!oN°°

Sice jsem ráno myslela,že ztrácím inspiraci,ale po zapátrání v mé mysli a nostalgických vzpomínkách se přece jen nakonec něco objevilo.
Tak snadno se mi nepsal žádný příběh.Sice jsem ještě nevymyslela žádný vhodný název a tak žádám Vás.Kdyby Vás nějaký napadl,piště..x)

Rozhodla jsem se,že tento příběh bude na pokračování.Takže exkluzvně 1. díl..








Seděla na oprýskané,tyrkysově natřené židli,kterou měla přisunutou k oknu, kde si svou tvář chladila o chladné sklo.Venku bylo pošmourno a mlhavo,jako v její duši.Počasí se však zlepší,slunce zase vykoukne zpoza mraků.Jenže měla pochyby o tom,jestli se rozední i v její hlavě.
Cítila,jak jí tělem prolétá hurikán,který ničí na co příjde.Cítila,jak jí bolest otupuje všechny smysly a zase se jí zatmělo před očima.Zamotal se s ní svět a musela se chytit okenního parapetu.Po několika minutách se zvedla a došla si do kuchyně pro své prášky.Vše zapila sklenicí vody.Musela si znovu sednout.

Dnes mi není opravdu dobře,pomyslela si,když se zběžně zhlédla v zrceadle cestou do své postele.Nohy však náhle vypověděly službu a ona se skácela na zem.

Po několika hodinách sezení slyšela šramocení klíčů v zámku."Už jsem tady,dceruško!Je ti dnes lépe?"Její matka se však zarazila,když jí spatřila sesunutou na zemi a bílou jak stěna,třesoucí se zimou."Copak Ti je?Stalo se ti něco?"Sotva se zmohla na odpověď,ale nakonec ze sebe vykoktala:"Maminko,nic mi není,jen se mi zamotala hlava."Stěží se zvedla z podlahy a pokusila se o úsměv.Když odkráčela do svého pokoje a zavřela za sebou dveře,těžce sebou hodila na postel.Náhle zaslechla mamičnin hlas."Není to s ní v pořádku,tohle už je po třetí,co jsem jí našla takhle bezmocně sedět nebo ležet v bytě.Nevíš,co s ní může být?"Krátce se odmlčela a opět promluvila tliumeným hlasem:"Dobře,promluvíme si s ní o tom společně,teď jí nechám prospat.přijď co nejdřív."

Sakra,snad na to nepříjdou.ne,oni na to nesmí přijít,nemsím jim nic říct.Kdyby na mě nekoukali těma rodičovskýma očima plnýma lásky,viděli by to samé co já.Vždyť jsem nechutná.Sundala si triko a postavila se před obrovské zrcadlo.Zase cítila ten pocit nechuti k sobě samé.Nenáviděla své tělo.Proč není huběnější,když nejí skoro celý týden?No dobře,občas se najedla,ale kdyby nejdela vůbec,rodiče by to poznali.

Hlavou jí probleskl nápad,který považovala za geniální.Bude moci normálně jíst,ale přesto nepřibere ani o jeden gram.Musela se usmát tomu,jak je chytrá.Ne,není chytrá,je odporně tlustá,tuky jí přepadají přes kalhoty.Odkráčela do koupelny,aby se podívala do jiného zrcadla.Ne,nelže.Zrcadlo v mém pokoji nelže,jsem vážně tak odporná.

Uchopila do své rozřesené ruky lak na vlasy a mrskla s ním o zrcadlo.Sklo se vysypalo a ona se s pláčem sesunula k zemi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lost Girl^^ | Web | 8. února 2009 v 12:41 | Reagovat

nne, nejsou v archívu...

2 Identite | Web | 8. února 2009 v 12:54 | Reagovat

Zase jako obvykle nadhera, dokonalost, skvost. Akorat myslim, ze by to obcas chtelo happyend. A jelikoz je tento pribeh na pokracovani, verim ze bude s vice optimismem. .

3 Identite | Web | 8. února 2009 v 12:55 | Reagovat

Zase jako obvykle nadhera, dokonalost, skvost. Akorat myslim, ze by to obcas chtelo happyend. A jelikoz je tento pribeh na pokracovani, verim ze bude s vice optimismem. .

4 Identite | Web | 8. února 2009 v 12:56 | Reagovat

Zase jako obvykle nadhera, dokonalost, skvost. Akorat myslim, ze by to obcas chtelo happyend. A jelikoz je tento pribeh na pokracovani, verim ze bude s vice optimismem. .

5 ježibaba | E-mail | Web | 8. února 2009 v 13:03 | Reagovat

njn...námět je ponurý, tak snad bude ten happyend:) jinak je to ok

6 ↓windy girl↓ | Web | 8. února 2009 v 14:01 | Reagovat

Moc pěkný. Myslim si že se v tom někdo určitě najde. Doufám že to neni příéběh z tvojeho života=). už se těším na pokračování

7 unless | Web | 8. února 2009 v 15:36 | Reagovat

Skvělej příběh. Víš, měla jsem s tím problémy a takhle nikdy nechci dopadnout.

8 Vickki Vectory | Web | 8. března 2009 v 16:37 | Reagovat

Krásně napsaný,..smutný..jak někdo podlehne takovýhle nemoci..Oo..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama